Skip to content

Souřadný systém a znaménková konvence ​

Většina „špatných“ výsledků v EduBeam je ve skutečnosti překvapení ze znaménkové konvence. Níže je přesně to, co řešič používá.

Globální osy ​

  • x – vodorovná, kladná doprava.
  • z – svislá, kladná dolů po obrazovce.
  • y – osa kolmá na rovinu konstrukce (u pravotočivého systému míří k pozorovateli). Pootočení a momenty jsou kolem osy y.

Ukazatel os v rohu mřížky zobrazuje x (červeně) a z (zeleně). Uzel na vrcholu sloupu výšky 3 m má tedy Z = −3, je-li pata v Z = 0.

Stupně volnosti ​

Každý uzel má Dx, Dz (posunutí) a Ry (pootočení). Kladné Dz je posunutí dolů; kladné Ry je pootočení proti směru hodinových ručiček na obrazovce. Stejná znaménka platí pro předepsaná posunutí i pro výsledky v uzlech.

Zatížení ​

ZatíženíKladný směr
Fx, fx, f1x…+x (doprava; nebo lokální x prvku při zapnutém LCS)
Fz, fz, f1z…+z (dolů; nebo lokální z při zapnutém LCS)
Myproti směru hodinových ručiček na obrazovce
ΔTsoteplení (prodloužení)
ΔTd − ΔThdolní vlákna teplejší než horní

Tíhové zatížení je tedy kladné fz a vítr tlačící levý sloup doprava je kladné fx.

Lokální osy prvku ​

Lokální x vede od počátečního ke koncovému uzlu; lokální z je k ní kolmá a vznikne pootočením globálních os o úhel prvku α\alpha. U vodorovného prvku kresleného zleva doprava lokální a globální osy splývají. Orientaci otočíte tlačítkem Přehodit pořadí uzlů v tabulce Prvky.

Vnitřní síly ​

VeličinaKladná znamená
Ntah
Vzobvyklá konvence teorie nosníků: u prostého nosníku s tíhovým zatížením je V kladná u levé podpory a záporná u pravé
Mytah v dolních (+z) vláknech. Prostý nosník s tíhovým zatížením má uprostřed kladný moment; konzola se silou na konci má ve vetknutí záporný moment

Koncové síly (tabulka Výsledky na prvcích) ​

X12, Z12, M12 působí na prvek v jeho počátečním uzlu, X21, Z21, M21 v koncovém uzlu, v lokálním systému, se stejnými kladnými směry jako lokální osy a My. Jsou to síly, kterými uzly působí na prvek, tj. f=Klul−feq\mathbf{f} = \mathbf{K}_l\,\mathbf{u}_l - \mathbf{f}_{eq}, kde feq\mathbf{f}_{eq} je ekvivalentní uzlové zatížení od prvkových zatížení. Součet koncových sil všech prvků scházejících se v uzlu je v rovnováze s uzlovým zatížením a reakcemi.

Reakce ​

Reakce existuje pro každý odebraný stupeň volnosti a uvádí se v souřadném systému uzlu (pootočeném o úhel LSS uzlu, je-li zadán). Šipky reakcí v zobrazení míří ve směru, kterým podpora působí na konstrukci.

Osa y nahoru ​

Nastavení → Souřadnicový systém → x doprava, y nahoru přepne vše, co zadáváte a čtete, do učebnicového systému: x doprava, y nahoru a z k pozorovateli. Model, uložené soubory i kresba zůstávají stejné; mění se jen čísla a názvy:

Veličinaz dolů (výchozí)y nahoru
Svislá souřadniceZY, opačné znaménko
Svislá zatížení, posuny, reakce, koncové sílyFz, fz, Dz, Z12…Fy, fy, Dy, Y12…, opačné znaménko
Pootočení a momentyRy, MyRz, Mz, stejné znaménko (kladné proti směru hodinových ručiček)
Úhel podpory αměřen po směru hodinových ručičekměřen proti směru hodinových ručiček, opačné znaménko
Vnitřní síly N, V, Mbeze změny, průběhy se kreslí stejně

Tíhové zatížení je tedy záporné fy a vrchol 3 m vysokého sloupu má Y = 3.

Jednotky ​

Řešič pracuje interně v SI (m, N, Pa, rad, K). Zobrazované jednotky ovlivňují jen to, co zadáváte a čtete; jejich změna model nikdy nezmění.